Bílá růže

Poloha: ulice Hlavní
Stav: budova stojí a je využívána
Datace: neznámá
Opravy a renovace: naposledy 2015, adaptace části přízemí na kulečníkovou hernu

Objekt někdejší restaurace Bílá růže v minulosti sloužil jako panský nebo také poplužní dvůr (něm. Meierhof), jehož hlavním úkolem bylo zajišťovat potraviny pro vrchnost. Předpokládá se, že na tomto místě existoval již ve 12. či 13. století, tedy brzy po příchodu německých kolonistů. Jednalo se o uzavřený dvůr, jehož hlavní budova dodnes stojí na ulici Hlavní. Odsud se bránou vjíždělo na nádvoří, kde se nacházely hospodářské budovy, stáje i obytné domy pro čeleď. Celý dvůr byl uzavřen až na dnešní ulici Kostelní.

Jako majitel dvora je poprvé prameny zmiňován v roce 1616 Wolf Part z Arlsbergu, po něm Jiří Kraus z Grotky a z listin z roku 1671 je znám majitel Seyfried Kryštof, hrabě Breuner ze Staatzu a Aspernu. Od roku 1679 panský dvůr přešel do vlastnictví drnholecké vrchnosti, správců celého panství.

V letech 1785-1787 drnholecké panství poplužní dvůr i se všemi polnostmi a vinicemi rozparcelovalo a prodalo, většinou obyvatelům Dolních Dunajovic. Hlavní budovu i s přilehlým nádvořím koupil za 1 344 zlatých Anton Kellner. Zlomovým byl v historii Bílé růže rok 1826, kdy řezník a tehdejší majitel hlavní budovy zaniklého dvora Bernhard Beyerl, koupil 10 ha půdy patřící ke starému hostinci „U bílého koníčka“ (Im weißen Rößl) a s tím získal i právo k užívání tohoto starého názvu. Po jeho smrti v roce 1837 koupil hostinec „U bílého koníčka“ za 7 000 zlatých Josef Christen se ženou, od nichž se roku 1875 hostinec dostal do rukou rodině Morawek, která jej vlastnila až do roku 1945.

Po válce byla budovu využívalo dunajovické JZD, ke schůzím a oslavám se sloužil zdejší sál. Jako hostinec Bílá růže začal objekt fungovat pravděpodobně až po rekonstrukci na konci šedesátých let 20. století. V přízemí později sídlila Místní lidová knihovna, sál se využíval k oslavám i tanečním zábavám. Po rekonstrukci na začátku devadesátých let vznikla v patře Disco Bílá růže, fungující do roku 2009. Od roku 2015 zde sídlí kulečníkový klub KK DD Dolní Dunajovice. Budova je v majetku obce.

Jedinečnou památkou z historie panského dvora je renesanční kazetový strop, uložený dnes ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Pochází z roku 1605 a osm kazet je zdobeno antickými motivy. V deváté, prostřední je umístěn erb Wolfa Parta z Arlsbergu, tehdejšího majitele dvora.

Zdroj:
LEDERER, Hans. Unter-Tannowitz, Pollauer Berge, Südmähren, Weinviertel : Gesammelte Aufsätze von Prof. Hans Lederer über seine Heimat. Roden: Karl Sax, 2012. 
https://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.U_11150

Dobové reklamy:

1932

1970