Kostel sv. Jiljí v Dolních Dunajovicích
Dunajovické památky IV. - kostel sv. Jiljí
O nejstarším kostele, který v Dolních Dunajovicích stával už ve 12. století, se dnes mnoho nedozvíme. Nevíme jak kostel vypadal, nevíme dokonce ani, zda stál na místě nynějšího kostela nebo se nacházel na jiném místě v obci. Doklady o jeho existenci však lze nalézt v archivních pramenech. Nejstarší zmínka o dunajovickém kostele pochází z roku 1276, z listiny vydané ve Staré Boleslavi. Píše se zde, že kostel v Dunajovicích musel odvádět desátek ženskému klášteru v Kounicích. Prvním známým knězem, který na faře v Dunajovicích působil je Stefan z Tannowa.
Současný dunajovický kostel byl vystavěn v gotickém slohu a jeho nejstarší část tvoří presbytář (část kostela, která je vyhrazena kněžím) a východní část lodi, pocházející ze 16. století. Stejně jako Dolní Dunajovice a celé drnholecké panství, se i původně katolický kostel ocitl od poloviny 16. století pod protestantskou správou. Že to katolíci v tomto období neměli v Dunajovicích jednoduché svědčí i vyjádření Siegmunda z Tieffenbachu, který měl prohlásit, že na svém panství již nikdy více nebude katolického kněze trpět. Situace se však postupně začala měnit po třicetileté válce, kdy byla i na drnholeckém panství obnovena katolická farní správa. Dunajovičtí však katolíky na faře zatvrzele odmítali a tak se čekání na nového faráře protáhlo až do roku 1640. Výzvu na obsazení dunajovické fary katolickým farářem přitom Siegmund z Tieffenbachu obdržel už v roce 1627. Dunajovičtí, kteří chtěli v tomto období například nechat pokřtít své děti, museli do Perné.
Fotografie kostela ze 30. let 20. století
S návratem katolického kněze na dunajovickou faru (stal se jím 27. září 1640 Andreas Schierdt) souvisí i počátek rozsáhlé obnovy dunajovického kostela. Ta začala v roce 1647, během následujících deseti let byl kostel komplentně přestavěn a roku 1657 také znovu vysvěcen. Rok 1657 tak představuje oficiální rok založení současného dunajovického kostela. V této době se kolem kostela rozprostíral také hřbitov. Stavebním úpravám však nebyl zdaleka konec. Do podoby kostela výrazně zasáhla přestavba v letech 1693 - 1694, kdy byl kostel prodloužen západním směrem a do osy nového průčelí byla vystavěna čtyřboká věž se střechou ve tvaru jehlanu, podle plánů italského stavitele Julia Tini. Kostel tím dostává takřka současnou podobu. Drobné úpravy a rekonstrukce probíhaly i v dalších letech. V roce 1726 byla šindelová střešní krytina nahrazena břidlicovou, v roce 1764 byla přistavěna kaple Božího hrobu a nejstarší část lodi vystužena opěrnými pilíři. Velká, generální oprava kostela byla provedena v letech 1845 - 1849.
Interiér kostela je poměrně bohatý, což svědčí o tom, že dunajovičtí farníci žili dlouhá léta v blahobytu. Ústředním prvkem kostela je hlavní oltář sv. Jiljí, jehož vznik se datuje do poloviny 17. století, tedy do období velké obnovy kostela. Ze druhé poloviny 18. století pocházejí čtyři boční oltáře (Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého, sv. Kříže a sv. Rocha), kazatelna, zpovědnice, křtitelnice a snad i kostelní lavice. Zajímavý je osud oltáře sv. Rocha, neboť ten pochází ze zrušené kaple, která dříve stála mezi vinicemi za obcí. Ze druhé poloviny 18. století pochází také zdobené varhany. 14 obrazů křížové cesty je ještě staršího data, na náklady obce byly namalovány v roce 1804. Kostel měl původně tři zvony, dva z nich padly za oběť válečnému zbrojení. Ve 40. letech 20. století byly z kostelní věže sesazeny a použity v říšském zbrojním průmyslu. Na kostele zůstal jen umíráček z roku 1711. Váží asi 50 kg a nese nápis "St Johannes - ora pro nobis" (Svatý Jane - oroduj za nás). V roce 1971 byly na náklady farníků pořízeny dva nové zvony, které byly 12. září 1971 vysvěceny a zavěšeny ve věži kostela. Menší zvon váží asi 400 kg a nese nápis "Maria - Matko Boží oroduj za nás", věší zvon váží asi 800 kg a nese nápis: "Naši apoštolé slovanští Cyril a Metoděj farníci pořídili s láskou za jednotu, aby všichni jedno byli - všechno sjednocujte".
Rozsáhlejších rekonstrukcí se kostel dočkal i v posledních letech. 12. října 2001 byla za pomocí jeřábu pokrývačskou firmou Lukáš vyměněna střecha veže kostela. Při opravě bylo nalezeno pouzdro, které obsahovalo dobové dokumenty z roku 1928 (fotografie, mince, noviny, pamětní list), kdy do věže kostela uhodil blesk a musela být opravena. Rekonstrukce kostelní věže byla počátkem rekonstrukce celé střechy kostela, která poběhla v následujících letech.
- Josef Šuba -
Zdroj:
Freising, Josef: Heimatbuch der Marktgemeinde Unter-Tannowitz. Unter-Tannowitz, 1966.
Lederer, Hans: Kostel v Dolních Dunajovicích. Jižní Morava 2000, ročník 36, svazek 39, s. 275-279.
Mareček, Jiří: Dolní Dunajovice - farní kostel sv. Jiljí z r. 1657. Jižní Morava 1999, ročník 35, svazek 38, s. 241-248.
Současná podoba kostela (r. 2012)
