Boží muka v Dolních Dunajovicích
Dunajovické památky II. a III. - Boží muka
V dalším díle našeho putování po dunajovických památkách se podíváme hned na dva objekty, evidované v seznamu nemovitých památek Národního památkového ústavu pod čísly 1208 a 1209. Pod těmito čísly se skrývají dva objekty, běžně známé pod názvem „Boží muka“.
Hned v úvodu se nabízí otázka, proč se vžilo právě označení Boží muka. Vysvětlení nalezneme v nejstarších církevních dějinách, neboť tyto drobné sakrální stavby mají připomínat sloup, u něhož byl z rozhodnutí Piláta Pontského bičován Ježíš Kristus. Ačkoliv nejstarší dochovaný objekt Božích muk na našem území pochází až ze 14. století, ve většině případů se jedná o architektonický prvek typický pro barokní krajinu českých zemí. Boží muka nejčastěji stávala podél cest, na rozcestích, návrších nebo v místech, kde došlo k úmrtí. Dnes se poměrně často setkáme s tím, že Boží muka stojí uprostřed polí nebo třeba mezi vinohrady (jako je tomu nedaleko Perné). I tudy totiž dříve vedly důležité cesty, postupem času však byly vybudovány jiné, přičemž ty původní zanikly. Toto „mizení“ cest je jevem ještě poměrně nedávným, vlivem nejrůznějšího zcelování polí, či rozorávání mezí v rámci kolektivizace venkova se v 50. letech 20. století z české krajiny ztratily nejen cesty, ale za oběť často padla i mnohé Boží muky.
Ještě než se podíváme na naše konkrétní, dunajovské Boží muky, řekněme si něco málo o jejich podobě. Typicky se tato stavba skládá ze tří částí. Patka nebo také sokl je nejspodnější část, obvykle obdelníkového tvaru, která tvoří základ celé stavby. Nad ní navazuje dřík, nejdelší část stavby, která může být v mnoha případech zdobená a někdy nese i informace v podobě nápisů či reliéfů. Celou stavbu zakončuje hlavice se stříškou a křížem. Hlavice může být také různě zdobená, může zde být umístěna i soška případně svatý obrázek. Jednotlivé části Božích muk jsou od sebe často odděleny různě velkými římsami.
Nyní již pojďme k Božím mukám v Dolních Dunajovicích. K tomu, aby jste si tyto stavby mohli prohlédnout, se musíte vydat kousek za naši obec. Jedna se nachází asi 400 metrů za obcí u silnice vedoucí do Březí, druhá stavba je asi kilometr za obcí, cca 200 metrů od silnice Brno – Mikulov (ve směru na Mikulov). Obě Boží muky stojí u dávné, dosud z větší části existující komunikace vedoucí od Drnholce přes katastr Dolních Dunajovic, Pernou až k poutní kapli sv. Antonína Paduánského (jejíž zřícenina stojí dodnes kousek za Pernou). Stáří Boží muky u silnice na Březí známe díky restaurátorským pracím Karla Janíka přesně, stavba pochází z roku 1795. V roce 1994 prošla generální opravou, během níž byla dokonce kompletně přesunuta 3 metry od silnice. Stáří Boží muky u silnice na Mikulov už tak přesně neznáme, předpokládá se však, že tato Boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století, případně v samém počátku století 19. Stáří obou staveb je tak velmi podobné. Obě Boží muky se však podobají nejen dobou svého vzniku, ale i svým vzhledem. Boží muka u silnice na Březí v podstatě odpovídají výše popsanému standardnímu typu těchto staveb, nemá však prakticky žádné ozdobné prvky. Cihlová stavba je jen omítnuta dnes už poměrně zašlou bílou omítkou. Na vrcholu stříšky se nachází další z typických prvků těchto staveb, malý křížek. V tomto případě jde o jednoduchý, dvouramenný, tzv. kardinálský kříž, který v tomto případě znamená, že vlastník panství byl pod papežskou protekcí. Boží muka u silnice na Mikulov se standardnímu typu lehce vymyká, chybí zde totiž základ stavby, tedy patka. Zanikla buď při některé z minulých oprav nebo nebyla vůbec postavena. I zde je cihlová stavba omítnuta bílou omítkou, a také v tomto případě už nelze mluvit o jejím dobrém stavu. Také tato stavba nenese žádné výraznější ozdobné prvky a tak kolemjdoucí upoutá především křížek na vrcholu střechy. Oproti předchozí Boží muce je zde umístěn ozdobný tříramenný kříž, tzv. papežský.
Dnes už mají Boží muka v krajině spíše ozdobnou funkci, jsou to stavby, které z pohledu dnešního člověka, možná i z pohledu občana naší obce, do okolní krajiny tak nějak patří, jsou její součástí. Málokdo si jejich přítomnost při své cestě kolem vůbec uvědomí. Pro dřívějšího člověka však měly tyto stavby, a to nejen Boží muky, ale i nejrůznější křížky a kapličky, v krajině nepostradatelnou funkci, ke svému náboženskému životu je zkrátka potřeboval. Každoročně je i několikrát navštěvoval během nejrůznějších poutí nebo svátků. Také jejich stavba byla významným počinem, který mohl vykonat jen opravdu zbožný jednotlivec, který navíc musel mít na stavbu dostatek financí a musel se zavázat, že stavbu bude po celý svůj život udržovat. Dnes už jsou tyto stavby většinou v majetků obcí, a i když konkrétně v Dolních Dunajovicích a okolí jsou v poměrně dobrém stavu, ne vždy je jim věnována taková pozornost, jaké se těšily dříve. Přitom zrovna v našem případě se tyto stavby řadí k nejstarším dochovaným památkám vůbec.
- Josef Šuba -
Zdroj:
JANÍK, Karel: Boží muka a kapličky na Břeclavsku a Mikulovsku. In: Jižní Morava. Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, Mikulov 1995, s. 244 - 252.
"Boží muka", , [10.5.2013].
"Dolní Dunajovice. Boží muka", , [10.5.2013].
"Perná. Boží muka", <https://www.npu.cz/barokni-socha/vsechna-dila-a-mista/vypis/detail/299-bozi-muka/>, [10.5.2013].
Foto č. 1: Boží muka u silnice na Březí, autor J. Šuba.
Foto č. 2: Boží muka u silnice na Mikulov, autor J. Šuba.
