Cyklo: K Lednicko-valtickému areálu a zpět

Průběh trasy
Dolní Dunajovice – Mikulov – Sedlec – Hlohovec – Lednice – Bulhary – Miroslav – Pavlov - Dolní Věstonice – Horní Věstonice – Dolní Dunajovice

Parametry trasy:
Délka trasy: 57, 95 km
Maximální / minimální nadmořská výška: 232 m n.m. / 168 m n.m.
Celkové převýšení: 64 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 274 m
Maximální sklon do kopce: 2,8 %
Maximální sklon z kopce: 4,6 %

Charakteristika:
Jedním z nejatraktivnějších cyklovýletů, který lze z Dolních Dunajovic podniknout, je okružní jízda spojená s průjezdem Lednicko-valtického areálu. Jedná se o trasu překvapivě nenáročnou, vedoucí nejčastěji po cyklostezkách, hrázích či méně frekventovaných silnicích. Máte-li strach z převýšení, určitě uvítáte, že nejvyšší kopec čeká již na začátku trasy, u Mikulova. Poté již větší kopce prakticky nepotkáte. A co vás na cestě čeká? Z Dolních Dunajovic vede trasa směrem k hlavní silnici E461, cyklista se však vydá podél této silnice, po boční cestě vedoucí do Mikulova. U mikulovského nádraží se dostane na příhraniční cyklostezku, značenou jako Mikulovská. Zajímavou součástí tohoto úseku jsou informační tabule mapující historii existence a překonávání tzv. železné opony, tedy komunistickým režimem přísně střežené státní hranice. Cyklista dále pokračuje směrem k obci Sedlec, projíždí kolem Nového rybníku a rybníku Nesyt až se dostává k první atrakci Lednicko-valtického areálu, k Hraničnímu zámečku v obci Hlohovec. Je především na chuti a zájmu cyklisty, která místa areálu navštíví, neboť krásná a velmi zajímavá jsou bezesporu všechna. Popisovaná trasa vede kolem chrámu Tří Grácií, Randez-vous, kaple Svatého Huberta, Nového Dvora a Rybničního zámečku až do města Lednice, proslaveného zámkem a zámeckou zahradou. Z Lednice se pak cyklista vydá po cyklostezce k obci Bulhary a odtud je možno jet po hrázi podél řeky až k obci Milovice, kde může cyklista najet na hráz Novomlýnských nádrží a pokračovat až k obci Pavlov. Obcí však projíždět nemusí, zkratkou přes rybářský kemp, stále podél vody, je možno se dostat až k pravěkými vykopávkami proslaveným, Dolním Věstonicím. Pak již cyklista zamíří, po silnici nebo zkratkou po užitkových cestách, k obci Horní Věstonice a odtud nejlépe opět po užitkových cestách k hlavnímu tahu E461, kde se stejně jako na začátku vydá po cestě vedoucí podél této silnice až k Dolním Dunajovicím.

Zajímavosti:
Dolní Dunajovice: významná vinařská obec. Barokní kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem, upravovaný v pol. 19. stol. Barokní fara z 18. stol. a pranýř z 18. stol. V obci řada hodnotných venkovských stavení s barokními štíty.
Mikulov: město s městskou památkovou rezervací na hlavní trase z Brna do Vídně. Nebývale velké soustředění architektonických památek. Majetek Lichtenštejnů (1249-1560) a Dietrichštejnů (1575-1945). Město bylo tolerantní k menšinám, o čemž svědčí v 16. stol. přítomnost pronásledované sekty novokřtěnců - habánů, a dále velikost židovské obce, která byla od pol. 16. stol. do pol. 19. stol. správním centrem moravských Židů a sídlem zemského rabína. Centrem Moravy se Mikulov stal za doby kardinála Františka Dietrichštejna. Stagnace poté, kdy železnice Vídeň – Brno minula město, dále po 2. svět. válce vysídlením Němců a polohou při železné oponě. Situace se změnila po r. 1989, kdy se zvýšil ruch na hraničním přechodu a byla nově zrekonstruována silnice do Brna. Dodnes se dochovaly poměrně souvislé úseky opevnění, které bylo budováno od pol. 14. stol. Zámek, původně hrad z poč. 13. stol., hlavní přestavba poč. 17. stol. za kardinála Dietrichštejna. Dnešní pozdně barokní podoba po požáru r. 1719. V zámku je muzeum. Součástí expozice je i zámecký sklep s obřím sudem. Proboštský kostel sv. Václava, uváděn již r. 1173. Městská věž poblíž kostela sv. Václava je gotická. Piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele - kostel pův. raně barokní z l. 1666-89. Pálava - v minulosti městské lázně, připomínané již r. 1362. Dům spisovatelů s barokní fasádou. Synagoga - založena patrně kolem r. 1450. Náměstí: sloup Nejsv. Trojice z r. 1724. Kašna z r. 1680. Radnice, pův. pivovar, na radnici přebudován kolem r. 1660. Dům čp. 3, renes. budova se síťovou klenbou v průjezdu. Dům čp. 27 U rytířů, renesanční, mimořádně hodnotná stavba ze 60. let 16. stol. Dům čp. 32 ­nejvýznamnější světská barokní stavba, Dietrichštejnská hrobka, pozdně klasicistní objekt dolní části náměstí. Věž na Kozím vrchu z 15. stol. sloužila jako dělostřelecká věž a prachárna. Židovský hřbitov s 2500 náhrobky pochází z pol. 15. stol. Svatý kopeček, dominanta města v italském stylu na vrcholu vápencového kopce. Dnešní raně barokní podoba je ze 70. let 17. stol.
Nový rybník: přírodní rezervace, významná hnízdiště vodních ptáků.
Sedlec: kostel sv. Víta pův. gotický. Velká barokní sýpka z konce 17. stol.
Nesyt: největší rybník na Moravě (302 ha), u Sedlece slanisko.
Hlohovec: do r. 1919 na rakouském území. Založena podobně jako řada okolních vesnic r. 1583 Chorvaty, kteří uprchli ze své vlasti před Turky. Až do poč. 20. stol. se jazyková menšina udržela, pak splynula s okolím. Kostel sv. Bartoloměje z r. 1832 pozdně klasicistní.
Lednicko-valtický areál: je krajinný celek o rozloze 283,09 km2. V roce 1996 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby jakéhosi přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. V této krajině, kolem hlavních zámků v Lednici a ve Valticích jsou roztroušeny drobné stavby, tzv. Salety.
U Tří Grácií: sousoší 3 bohyň - Athény, Afrodité a Artemis - vytesané z jednoho balvanu od Leopolda Fischera, které původně stávalo v lednickém zámeckém parku, bylo v roce 1825 přemístěno na vyvýšeninu nad Prostředním rybníkem a obestavěno kolonádou podle projektu Johanna Karla Engela. Tvoří polokruh, spočívající na 12 jónských sloupech, jímž odpovídá rovněž tolik výklenků ve stěně. Ve výklencích jsou umístěny alegorické sochy klasického umění a věd. Chrám z roku 1818 vytvořil pohledovou protiváhu Rybničnímu zámečku na protějším břehu rybníka.
Nový Dvůr: velký dvůr v empírovém slohu z r. 1809. Chov koní.
Rybnický zámeček: jednoduchá empírová stavba z l. 1816-17. Stanice AV ČR.
Lednice: v majetku Lichtenštejnů od 13. stol. téměř nepřetržitě do r. 1945. Na místě pův. gotické tvrze postaven v l. 1544-85 renesanční zámek. Dnešní podoba je novogotická z l. 1846-58. Zpřístupněno vých. křídlo s dobovou instalací, 2 prohlídkové okruhy. Palmový skleník (na vých. straně zámku) vybudován v l. 1843-45. Ve své době byl mimořádným technickým dílem, zaujme impozantními rozměry (92 x 13 x 7,5 m).
Lednický park: asi 210 ha, poprvé uváděn v pol. 16. stol. poslední úpravy jsou 19. stol. v duchu romantismu. Horní část upravena ve francouzském stylu. V dolní přírodně krajinářské části parku je část řeky Dyje svedena do systému kanálů a rybníků, na nichž jsou navršeny ostrovy, a ty navzájem spojeny mosty. Průhledy mezi jednotlivými romantickými stavbami v parku (minaret, ruina římského akvaduktu aj.). Při posledních úpravách parku v l. 1884-87 jižně od zámku byla zrušena část obce, vybudováno nové novogotické náměstí a park značně rozšířen až k budově nádraží. V parku přes 110 druhů jehličnanů a více než 460 listnáčů. Směrem k Břeclavi park volně přechází v krajinu lužního lesa. Na rameni řeky Dyje jsou organizovány plavby loděmi. V parku jízda na kole zakázána.
Bulhary: vinařská obec. Pův. pozdně gotický kostel sv. Jiljí z r. 1582, barokně upraven r. 1769.
Milovice: kostel sv. Osvalda v jádru pozdně gotický až raně renesanční. Poblíž obce přírodní rezervace Milovická stráň, teplomilná doubrava se stepní květenou. J. od obce rozsáhlé území Milovického lesa se dvěma oborami s chovem trofejní zvěře a s omezeným vstupem.
Pavlov: rezervace staveb lidové architektury, které se nacházejí zejména na návsi a v České ulici. Renesanční a barokní vinařské domy s jádry obvykle ze 16. – 17. stol. Raně barokní kostel sv. Barbory z r. 1658. Barokní hřbitov. Sev. od obce zkoumáno v 50. a 60. letech 20. stol. sídliště lovců mamutů.
Dolní Věstonice: v blízkosti obce odkryto světoznámé sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. Při silnici do Pavlova pět sídlišt' lovců mamutů zkoumaných nejprve prof. K. Absolonem, později doc. B. Klímou a dalšími (pozůstatky několika přístřešků se zahloubeným dnem, krytých kožemi, kostra asi čtyřicetileté ženy ve skrčené poloze, nálezy kamenných nástrojů a ozdob, soška Věstonické Venuše nalezené zde r. 1925). Ve stěně býv. cihelny na vých. okraji obce odkryt profil nazvaný "Kalendář věků" s význačnými geologickými, archeologickými a paleontologickými nálezy. V barokní budově býv. radnice z 1. čtvrtiny 18. stol. archeologická expozice. Gotický kostel sv. Michala z doby kolem r. 1400. Řada cenných renesančních a barokních domů (čp. 4, 5, 92 aj.) a malebných vinných sklípků.
Horní Věstonice: rokokový kostel sv. Rozálie z r. 1770. Fara s pozdně barokním štítem. Řada hodnotných domů a vinných sklepů ve stylu venkovského baroka.

Zdroj:
https://www.cyklo-jizni-morava.cz/