Vinař Mlýnek: Když je špatný rok, raději děláme jen burčák

09.03.2013 15:28

převzato z webu Břeclavského deníku (http://breclavsky.denik.cz) 20.1.2013

Dolní Dunajovice /VINAŘI POD LUPOU/ – Dolnodunajovický vinař Zdeněk Mlýnek vede rodinný podnik Vinařský dvůr u Mlýnků. Pomáhá mu přitom syn, který sbíral zkušenosti v Německu.

Rodinná firma Vinařský dvůr u Mlýnků sídlí v Dolních Dunajovicích, kde vznikla v roce 1999. Založil ji Zdeněk Mlýnek společně s manželkou. V roce 2006 do společnosti nastoupil syn Filip, jenž předtím působil v německém vinařství Franc Kincler, kde dva a půl roku působil jako enolog. „Zpracováváme hrozny z šesti hektarů a roční produkce je patnáct až dvacet tisíc lahví. Vyrábíme pouze přívlastková vína: suchá, polosuchá, polosladká a sladká," říká Zdeněk Mlýnek v seriálovém rozhovoru Břeclavského deníku.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Přes dědu, který pracoval ve vinařství celý život. Vedl mě k tomu děda i otec, já ale nakonec vystudoval práva. K vinaření jsem se vrátil po revoluci, kdy jsme k restituci dostali zpět vinice. Syn navíc vystudoval vinařskou školu, působil v Německu a teď je s námi.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Je třeba se o vinohrad skutečně dobře starat a mít dobré osazení. Máme dokonce vinohrad, který je starý více než čtyřicet let. Dobré víno lze udělat jen z dobrých hroznů.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Vždycky říkám a tím se také řídíme, že když je špatný rok, raději vypijeme všechno v burčáku. Než abychom měli méně kvalitní vína, raději nemáme žádné.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Pokud nikam necestuju, dvě až čtyři deci. Víno si dám raději než pivo nebo tvrdý alkohol, ten nepiju vůbec. Večer si sedneme s manželkou k televizi a otevřeme si sedmičku.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejhorší chvíle byla asi před devíti lety, kdy nám zmrzlo čtyřicet procent vinohradu. Vysadili jsme proto nový. Nejkrásnější pak byla zlatá medaile, kterou jsme získali v Německu za panenský Hibernal.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Kromě ocenění z mezinárodních, celorepublikových a místních výstav vín, je pro nás největším oceněním spokojenost zákazníka, který se k našemu vínu vrací a pravidelně naše vína vyhledává a konzumuje.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Jsme zastánci tradičních odrůd, které se na vinicích v lokalitě Pálava pěstovaly, ale podmínky pod Pálavou svědčí i novým odrůdám, proto úspěšně pěstujeme odrůdu Hibernal. Vinařství máme moderně zařízeno dle návrhu našeho syna Filipa. Samozřejmostí je řízené kvašení a vinofikátor na výrobu vín červených. Technologii máme z Německa.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Konkurenci mezi vinaři nevidíme, spíše se jedná o zdravou spolupráci, která je velmi důležitá zvlášť nyní při každoročním nárůstu dovážených vín ze zahraničí. Nejraději pijeme vína z našeho vinařství (Ryzlink vlašský, Hibernal, z červených vín zase Dornfelder). Ve vinotékách a restauracích, kde není naše víno, chutnáme výhradně vzorky z vinařství Volařík.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Nástupce je syn Filip a dále pak jeho syn (vnuk Jakub), má čtyři roky, ještě má čas, ale už je k vinařství veden.

Autor: Lukáš Ivánek

zdroj: http://breclavsky.denik.cz/serialy/vinar-mlynek-kdyz-je-spatny-rok-radeji-delame-jen-burcak-20130120.html