Oslavy ukončení sklizně zemědělské úrody v Dolních Dunajovicích

04.09.2012 11:46

    Podzim, to je na jižní Moravě především synonymum pro období sklizně zemědělské úrody. Nejedná se sice pouze o vinnou révu, právě ona však hraje v oslavách nejdůležitější roli. Již v červenci se na polích rozbíhají žně, které vrcholí v srpnu, naplno propukají také práce na zahradách a od měsíce září i ve vinohradech. Už naši předkové věděli, že jakmile práce skončí a všechny ty rýče, motyky, nůžky a další nářadí se zase na pár měsíců uloží „zazimovat“, je potřeba to náležitě oslavit. Oslavy ukončení zemědělských prací tak jsou nedílnou součástí kalendáře výročních obyčejů v prostředí tradiční lidové kultury a určité fragmenty těchto dávných tradic a slavností, se provozovaly nebo ještě stále provozují i v Dolních Dunajovicích.

    Charakter oslav ukončení zemědělských prací se samozřejmě váže k zemědělskému rázu daného regionu či přímo konkrétní obce. V Dolních Dunajovicích se tak slavilo především ukončení žní a zakončení sběru hroznů. První větší oslavou ukončení sběru zemědělské úrody, byly v naší obci dožínky, tedy slavnost konce žní. O jejich průběhu však víme jen velmi málo a je nutno se spolehnout převážně na vzpomínky pamětníků. Slavnost se zřejmě konala především v prvních letech po osídlení obce českým obyvatelstvem, když si tento zvyk přinesli obyvatelé ze svých původních domovů, z obcí na Hodonínsku. Pamětnice Ludmila Kopřivová vzpomíná: „Ty dožínky, ty se ty první roky dělávaly, to sa vozil z obilí udělaný věnec, jak to vídáváš někdy ve filmách, to si pamatuju. Nejakému Lahodovi, to byl starosta, tam vézli omašlený koně ten věnec, chasa u toho šla, tak to tu bylo ten první rok. Bývaly v červenci nebo v srpnu.“ Kdy slavnost dožínek zanikla není přesně známo, ale zřejmě se tak stalo v průběhu padesátých let. Nelze však ani vyloučit, že dožínky byly opravdu jen záležitostí několika prvních let po osídlení. Prameny, včetně obecní kroniky, o tomto bohužel mlčí.

    Po dožínkách již následují slavnosti spojené především se sběrem vinné révy. Od druhé poloviny srpna se koná tzv. zarážení hory, tedy slavnost, či obřad, během kterého se symbolicky uzavírají vinice, přičemž úmyslné porušení tohoto nařízení se trestalo podle horenského práva, když jedním z trestů mohlo být například useknutí ruky zloději hroznů. V Dolních Dunajovicích se tato slavnost konala v souvislosti se slavnostní vinobraní a šlo tedy vždy spíše jen o prezentaci zarážení hory, neboť fakticky již v té době sběr hroznů dávno probíhal. Menší, soukromé slavnosti zarážení hory si však jednotliví občané často pořádali sami, nikdo nechybělo vztyčení ozdobené májky u vinohradu, za zpěvu tématicky zaměřených písní.

    Svým rozsahem zřejmě největší oslavou ukončení zemědělských prací bylo, a v současnosti také je, Dunajovické vinobraní. Vůbec poprvé bylo vinobraní jako velká „exteriérová“ slavnost v Dolních Dunajovicích uspořádáno v roce 1967 a poté ještě o čtrnáct let později, v roce 1981. Obcí projížděl průvod, kterého se zúčastnili chlapci na koních, několik desítek krojovaných párů z oblastí, odkud obyvatelé Dolních Dunajovic přesídlili nebo alegorické vozy. Do programu na tanečním parketu byla zařazena scénka „zarážení a otevírání hory“ podle tradičních vzorů, s texty převzatými ze starousedlických vinařských obcí (Malovaný kraj 6/84, s. 18). V roce 2008 byla oslava vinobraní v Dolních Dunajovicích obnovena, tentokrát však nebyla omezena jen na epizodní kulturní událost, ale Český zahrádkářský svaz, který celou akci pořádá, se snaží vytvořit novou tradici Dunajovického vinobraní. Nutno podotknout, že se to zatím daří, neboť od obnovení v roce 2008 se vinobraní každoročně opakuje. Program je i v současnosti velmi podobný tomu, který mohli občané shlédnout již v roce 1981. Základ tvoří ukázka „zarážení a otevírání hory“, průvod obcí, přísaha hotařů a chytání zloděje hroznů. Návštěvníci však mohou shlédnout také ukázku římských bojů skupiny Marcomania, k níž se rok od roku přidávají další skupiny, zabývající se ukázkami historických bojových akcí. Stejně jako vinohradnické zvyky i Marcomania je již pevnou součástí programu, ostatní účastníci se mění. Hlavním večerním programem je zábava s dechovou hudbou.

    O poznání skromnější, avšak neméně zajímavé bývaly od 60. let 20. stol. tzv. „dokončené“, tedy oslavy ukončení sběru hroznů, které pořádaly zemědělské závody, v Dolních Dunajovicích především JZD. V 70. letech mohla taková „dokončená“ v naší obci vypadat nějak takto: Ženy nejprve odevzdaly předsedovi JZD velký hroznový věnec, „korunu“, další věnce předaly „úsekářům“ a „sklepníkovi“. Vše bylo doprovázeno aktuálními proslovy, jejichž autorkou byla A. Stávková (nar. 1910), původem z Čejče. U družstevního sklepa ženy „zatahovaly“ provazem vchod a skladník s musel nejprve vykoupit penězi. Pak se zde konala společná oslava a pohoštění pro ty, kteří se přímo podíleli na práci ve vinici (Malovaný kraj 6/84, s. 19). Dokončené se mohly samozřejmě v jednotlivých letech v určitých prvcích lišit, v 80. letech se například oslava přesouvala z družstevního sklepa do sálu Bílé růže. Svou slavnost měl i druhý zemědělský závod v obci, tedy Státní statek. Pracovníci obcházeli ve vinici a úsekářům předávali věnce z hroznů při přednesu proslovů a vinšů. Podle dostupných zdrojů však tyto obchůzky v 70. letech zanikají.

    S vínem je spojená i chronologicky sice první, avšak ne úplně typická oslava zemědělské úrody. Neslaví se při ní samotný konec prací, ale jde spíš o jakousi oslavu plodů práce. Jde o výstavu vín, na Moravě obvykle označovanou jako košt vína. V naší obci se již tradičním termínem Místní výstavy vín stala velikonoční neděle. V roce 2012 se dunajovičtí vinaři sešli již po čtyřiatřicáté, pořadatelem je každoročně Český zahrádkářský svaz, přičemž lze říci, že Místní výstava vín je pro ČZS nejvýznamnější akcí. Výstava vín se koná v místním kinosále, vždy tomu tak ale nebylo, vinaři se scházeli například také v sále restaurace Praha. V současnosti se ustálil takový průběh akce, kdy vinaři odevzdávají vzorky své práce zhruba měsíc předem, kdy se dobrovolníci, nejčastěji z řad vinařů, scházejí k degustaci a hodnocení vystavovaných vzorků. Během samotné výstavy vín pak mají návštěvníci možnost ochutnat všechny hodnocené vzorky, přičemž počet bodů, které vína při degustaci obdržela, je přehledně uveden v tištěném katalogu, který je pro každý ročník koštu pořizován. V nedávné době prošlo hodnocení vín radikální změnou, když se bodové hodnocení nyní pohybuje na sto stupňové škále, kdy nejlepší vzorky mají hodnocení od 85 bodů výše, kdežto stará stupnice byla jen dvaceti bodová a nejlepší vína byla hodnocena 18,5 body a výše.

    Je tedy zřejmé, že Dolní Dunajovice jsou především vinařskou obcí, slavnosti spojené s vínem tu mají dlouhou tradici a lze předpokládat, že i v budoucnu se bude nějakým způsobem v naší obci víno oslavovat. Ať už pevně zakoření tradice Dunajovického vinobraní, nebo to bude košt vína, či jen malé, soukromé slavnosti, Dunajovičtí jsou si stejně jako jejich předkové vědomi, že víno, potažmo jeho dobrá úroda, se oslavit musí. Bude však také zajímavé sledovat, zda v budoucnu nevznikne v naší obci i další slavnost ukončení sběru některé z dalších zemědělských plodin. Trendem posledních let v mnoha obcích nejen na Moravě jsou nejrůznější slavnosti brambor, meruněk, švestek, broskví, okurek, ale i třeba košty slivovice, povidel, ovocných buchet a podobně. Je možné, že s podobnou iniciativou přijde i někdo z místních, neboť podobné akce se mezi obyvateli pořádajících obcí těší velké oblibě, jsou vítanou příležitostí k setkávání a často i k poměření vlastní úrody, či vlastních výrobků. V neposlední řadě jsou také výrazným lákadlem pro turisty.

- Josef Šuba -

Zdroj: Malovaný kraj 6/84, s. 18 - 19.
         archiv autora