Cyklo: Okruh Stará hora

04.06.2011 13:35

 převzato a upraveno z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/okruh-stara-hora

Průběh trasy:
Dolní Dunajovice – Brod nad Dyjí – Nový Přerov – Dobré Pole – Březí – Mikulov – Bavory – Dolní Dunajovice

Parametry trasy:
Náročnost trasy: turista
Délka trasy: 37,5 km
Značení trasy: Značení dopravní se symbolem (logem)
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 341 m n.m. / 173 m n.m.
Celkové převýšení: 1122 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 775 m

Charakteristika:
Cyklisticý okruh „Stará hora“ obkružuje Dunajovické vrchy na západ od bradla Pavlovských vrchů a na jih od Novomlýnských nádrží, a protíná i jižní část Pálavy severně od Mikulova. Skýtá tak návštěvu všech typických krajinných prvků této části jižní Moravy. Vede rovinnou nebo mírně kopcovitou viniční krajinou na pravém břehu Dyje po místních komunikacích, silnicích III. tř. a bývalých signálkách, v okolí Bavor také po polních cestách. Často vede v souběhu s některou trasou značenou čísly nebo logem vinařských stezek.

Zajímavosti:
Dolní Dunajovice: největší vinařská obec v ČR (plocha vinic 56 ha). Barokní kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem, upravovaný v pol. 19. stol. Barokní fara z 18. stol. a pranýř z 18. stol. Hodnotná venkovská stavení s barokními štíty. V obci se 14. 12. 1870 narodil první rakouský prezident dr. Karel Renner.
Dunajovické kopce: národní přírodní památka chrání kopcovitou oblast paraleně se táhnoucí s Pavlovsými vrchy. Ještě za války se všude kolem rozkládaly vinohrady, sady a polnosti – strmé terasy starých vinic jsou ostatně dobře patrné dodnes. Po válce, především po odsunu původního obyvatelstva a po následné kolektivizaci zemědělství, zůstalo toto území z větší části ležet ladem. Život se v tomto koutu zastavil: staré kříže a kapličky, opuštěné vinohrady a neobdělávaná pole vytvářejí zvláštní dojem země bez lidí. Na neobdělávaných plochách se vytvořila různá sukcesní společenstva rostlin. Typickými jsou zde drnové stepi s několika druhy kavylů a řadou dalších stepních druhů rostlin, přičemž mnohé z nich náležejí u nás k velmi vzácným.
Brod n. Dyjí: kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770 z období přechodu baroka do klasicismu. Výrazný dvojdům čp. 83 klasicistní.
Novosedly: raně gotický kostel sv. Oldřicha ze 13. stol. Na návsi mariánský sloup z 18. stol.
Slanisko Novosedly: přírodní rezervace, lokalita vzácných druhů slanomilných rostlin a slanomilného hmyzu.
Nový Přerov: původní kaple přestavěna r. 1690 na barokní kostel. V obci ekofarma Jáňův dvůr.
Přerovský vrch: kavylová step.
Dobré Pole: obec pův. obydlená Chorvaty (moravští Charváti). Kostel sv. Cecílie s jádrem z období přechodu gotiky a renesance.
Slanisko Dobré Pole: přírodní rezervace, zbytek slaniska.
Březí: obec mj. v 18. a 19. stol. obydlená chorvatskou menšinou. Kostel sv. Jana Křtitele z l. 1691-96.
Mikulov: město s městskou památkovou rezervací na hlavní trase z Brna do Vídně. Nebývale velké soustředění architektonických památek. Majetek Lichtenštejnů (1249-1560) a Dietrichštejnů (1575-1945). Město bylo tolerantní k menšinám, o čemž svědčí v 16. stol. přítomnost pronásledované sekty novokřtěnců - habánů, a dále velikost židovské obce, která byla od pol. 16. stol. do pol. 19. stol. správním centrem moravských Židů a sídlem zemského rabína. Centrem Moravy se Mikulov stal za doby kardinála Františka Dietrichštejna. Stagnace poté, kdy železnice Vídeň – Brno minula město, dále po 2. svět. válce vysídlením Němců a polohou při železné oponě. Situace se změnila po r. 1989, kdy se zvýšil ruch na hraničním přechodu a byla nově zrekonstruována silnice do Brna. Dodnes se dochovaly poměrně souvislé úseky opevnění, které bylo budováno od pol. 14. stol. Zámek, původně hrad z poč. 13. stol., hlavní přestavba poč. 17. stol. za kardinála Dietrichštejna. Dnešní pozdně barokní podoba po požáru r. 1719. V zámku je muzeum. Součástí expozice je i zámecký sklep s obřím sudem. Proboštský kostel sv. Václava, uváděn již r. 1173. Městská věž poblíž kostela sv. Václava je gotická. Piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele - kostel pův. raně barokní z l. 1666-89. Pálava - v minulosti městské lázně, připomínané již r. 1362. Dům spisovatelů s barokní fasádou. Synagoga - založena patrně kolem r. 1450. Náměstí: sloup Nejsv. Trojice z r. 1724. Kašna z r. 1680. Radnice, pův. pivovar, na radnici přebudován kolem r. 1660. Dům čp. 3, renes. budova se síťovou klenbou v průjezdu. Dům čp. 27 U rytířů, renesanční, mimořádně hodnotná stavba ze 60. let 16. stol. Dům čp. 32 ­nejvýznamnější světská barokní stavba, Dietrichštejnská hrobka, pozdně klasicistní objekt dolní části náměstí. Věž na Kozím vrchu z 15. stol. sloužila jako dělostřelecká věž a prachárna. Židovský hřbitov s 2500 náhrobky pochází z pol. 15. stol. Svatý kopeček, dominanta města v italském stylu na vrcholu vápencového kopce. Dnešní raně barokní podoba je ze 70. let 17. stol.
CHKO Pálava: zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. Ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.
Jeskyně na Turoldu: největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů, objevená r. 1951, délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní výzdobou ze sintru, který na stěnách vytváří dojem zkamenělé pěny, jinde jsou stěny a stropy pokryty krystaly kalcitu. Krápníky jsou zde vzácné.
Přírodní rezervace Turold: nachází se na výrazném vápencovém vrchu uměle zalesněném borovicí a jasanem. Závrty, jeskyně a propasti, stepní vegetace, hnízdiště výra velkého, v jeskyních zimoviště netopýrů.
Kočičí skála (vých. od silnice) a Kočičí kámen (záp. od silnice): přírodní památky, malé vápencové skalky se stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý).
Bavory: barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1740 na gotických základech, býv. piaristická usedlost čp. 70, dům čp. 48 s žudrem a arkádovým zápražím z 1. pol. 19. stol., lisovna čp. 25 se sochou sv. Anny.

 

Zdroj: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/okruh-stara-hora