O kroji v Dolních Dunajovicích

13.02.2013 20:40

    Původní německé kroje z Dolních Dunajovic po válce vymizely, společně s jejich německými majiteli, avšak již při prvních poválečných dunajovických hodech v roce 1946, se ustálila nová varianta kroje, která postupem času v obci zdomácněla tak, že ji mnozí již považují za „dunajovický kroj“. Jedná se o kyjovský dívčí kroj a podlužácký chlapecký kroj. Tyto kroje s sebou přinesli osídlenci, přicházející do Dolních Dunajovic nejčastěji právě z regionů, pro které jsou tyto kroje typické a podle nichž se jim dostalo pojmenování.

    Chlapecký kroj tvoří červené kalhoty, nejčastěji zvané červenice s bohatým vyšíváním. Další krojovou součástkou je bílá košile z jemného plátna, s dlouhými rukávy, které jsou zakončeny krajkou. Kolem krku bývá často červené vyšívání. Přes košili se nosí velmi krátká vesta, tzv. kordule, s bohatým, barevným vyšíváním a zdobením. Na korduli jsou připnuty dlouhé, barevné stuhy, které plní ozdobnou funkci. Na nohou muži nosí vysoké zdobené boty, tzv. čižmy, na hlavě malý, nízký klobouk – guláč – bohatě zdobený ženylkami, skleněnými střapečky a umělými kvítky. Dominantní ozdobou klobouku je bílé jeřábí nebo volavčí pero, tzv. kosířek nebo kosárek, symbol mládenectví.

    Dívčí, kyjovský kroj tvoří naskládaná červená sukně s vyšívanými květy. Pod sukní se nosí několik naškrobených spodnic (nejčastěji tři), pod nimi je krátká úzká sukně, tzv. honzík. Součástí kroje jsou tzv. rukávce, což je bílá košile s naškrobenými rukávy, zdobenými černou výšivkou. Na rukávcích se nosí bohatě zdobená kordule (nejčastěji flitry a patáčky). Na korduli se kolem krku uvazuje černě vyšívaný šátek, kolem pasu se váže široká, barevná mašle. Na nohou mají dívky vysoké zdobené čižmy, na hlavě nosí jen zdobený věneček. Tím se kroj v Dolních Dunajovicích liší od nejčastější varianty kyjovského kroje, kde dívky nosí šátek. 

    V současnosti mají největší zájem o kroje členové místních folklórních skupin – DNS Dunájek, mužský a ženský pěvecký sbor a dunajovická krojovaná chasa. Možností získání kroje je několik. Velmi časté je osobní vlastnictví kroje, což platí především pro mužský a ženský pěvecký sbor a pro dunajovickou chasu. Dlouholetí členové těchto uskupení mají své vlastní kroje, které nevyužívají jen při místních folklórních příležitostech, ale v krojích hojně navštěvují i hody či krojové plesy v širokém okolí. Některá uskupení, např. DNS Dunájek či mužský pěvecký sbor mají vlatní tzv. souborové kroje, které si jednotliví členové mohou pro jednotlivá vystoupení vypůjčit. Zájemcům o účinkování v souboru tak odpadá nákladné pořízení krojových součástek, které je financováno ze souborové pokladny, většinou z financí získaných při organizaci vlastních akcí. Převážně u příležitosti krojovaných hodů je pak využívána další možnost získání kroje, výpůjčka z půjčovny. Této možnosti využívají především noví členové chasy, nebo obecně ti, kteří nechodí v kroji na hody příliš dlouho. Odpadá jim tak náročná starost o kroj, jeho údržba i finanční výdaje na pořízení kroje.

    Vzestup užívání kroje v Dolních Dunajovicích je úzce spojen se vznikem dunajovické krojované chasy. Dříve byl kroj v obci vidět nejvíce během hodů, jednotlivci se pak do kroje oblékali na Velikonoce, členové mužského a ženského sboru jej nosili na svá vystoupení, stejně jako děti navštěvující DNS Dunájek. Se vznikem chasy se kroj objevuje stále častěji. Členové chasy si do kroje oblékají nejen během hodů, ale chlapci z chasy jej nosí např. na fašankovou obchůzku, téměř všichni chlapci z chasy absolvují v kroji velikonoční obchůzku, v krojích chodí na Boží tělo, na letní hodky, na zářijové Vinobraní a samozřejmě na krojový ples. Kroj je tak dnes v obci vidět mnohem více, než v minulosti a krojovanou mládež lze potkat prakticky na každé obecní slavnosti či významnější události. 

- Josef Šuba -

Ženský a mužský kroj v Dolních Dunajovicích
Foto: Luboš Hron