Dolní Dunajovice v roce 1953

18.12.2013 18:00

prezidentem republiky jmenován Antonín Zápotocký – pravidelné vysílání zahajuje Československá televize – proběhla měnová reforma – byl založen hokejový klub Kometa Brno – nedaleko Šakvic došlo k druhému největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích – narodili se hudebníci Jaromír Nohavica a Jiří Pavlica nebo herečka Libuše Šafránková– umírá Josif Stalin a Klement Gottwald –  a jak rok 1953 vypadal v Dolních Dunajovicích?

Dolní Dunajovice v roce 1953

autor zápisu v kronice: Maxmilián Janda

Politika

„Dne 5. března roku 1953 v 9 hod. 50 minut večer zemřel po těžké nemoci předseda rady SSSR a tajemník Ústředního výboru komunistické strany J. V. Stalin.“ Zápis do obecní kroniky za rok 1953 snad ani nemohl začít jinou větou. Právě smrt Stalina a následné úmrtí Klementa Gottwalda byly politickými zprávami číslo jedna nejen v celém Československu, ale i v Dolních Dunajovicích. Celá země povinně smutnila a s ní i naše obec. „V tento den byla u nás v Dolních Dunajovicích pořádána tryzna na počest zesnulého v sále kina o 8 hodině ranní. Sál byl přeplněn občany, kteří s pozorností vyslechli úvodní řeč soudruha Klímy o životě zemřelého J. V. Stalina. Ku katafalku byly položeny věnce a rozhlasem z Prahy z Václavského náměstí vyslechli občané řeč předsedy vlády Antonína Zápotockého.“ Uplynul jen měsíc a pár dní a Dunajovičtí se scházeli v sále kina k další tryzně. „V sobotu 14. března r. 1953 po poledni utichá rozhlas. Je to hrozný okamžik. Po chvíli zazní z přijímačů smutná zpráva: Ústřední výbor komunistické strany Československa, vláda republiky československé a Ústřední výbor národní fronty oznamuje v nejhlubším zármutku straně a všemu československému lidu, že 14. března 1953 v 11 hod. zemřel po těžké nemoci prezident Československé republiky, předseda Komunistické strany Československa, soudruh Klement Gottwald.“ Tryzna v Dolních Dunajovicích proběhla v sále kina v den pohřbu, 19. března v 15. hod. Smuteční řeč si připravil opět soudruh Klíma a i tentokrát smutnící občané poslouchali přenos z pohřbu v Praze. Účast byla hojná, u katafalku drželi čestnou stráž členové SNB, HSJ, ČSM, pionýři a milice. Tato dvě úmrtí naprosto zastínila další politické události, a tak se obecní politické situaci kronikář vůbec nezmiňuje. Jedinou další důležitou událostí byla měnová reforma, která proběhla 1. června a tisícům občanů znehodnotila jejich úspory. V Dolních Dunajovicích, Perné a Brodě nad Dyjí bylo 6 968 786 Kčs z 836 domácností vyměněno za 297 958 Kč...

Zemědělství

Stejně jako v předchozích letech, je i v roce 1953 věnována velká část zápisu v kronice situaci v zemědělství. Kronikář se zevrubně věnuje výsledkům hospodaření ČSSS (tzv. „státní statek“) i JZD (Jednotné zemědělské družstvo). V samostatné kapitole se Janda věnuje i vinařství.
Právě úrodu na vinicích opět výrazně ovlivnilo počasí. 7. května ukazovaly teploměry v obci – 6°C a vinohrady na mnoha místech pomrzly. Co nezničil mráz, to 23. června zničila silná bouřka s krupobitím, která se nad Dunajovicemi přehnala. Poškodila úrodu na vinicích i na polích, především ve směru na Mikulov. Za nepříliš úspěšným rokem na dunajovických vinicích však nestálo jen počasí. Zhoubou pro místní vinaře byla plísňová choroba peronospora. Vinaři byli sice zavčasu varováni, výstrahu před chorobou a výzvu k včasnému postřiku ve vinohradech dokonce vyhlašoval obecní rozhlas, příliš velkou odezvu však tyto výzvy neměly. Část vinařů se tak musela smiřovat s minimální úrodou a někteří své vinohrady po zjištění situace dokonce přestali obdělávat. Ti svědomití však i přes nepříznivé podmínky nakonec sklidili úrodu poměrně dobrou, špatně na tom nebyla ani část vinohradů JZD.
ČSSS přichází v roce 1953 s revoluční novinkou v pěstování vinné révy. Jde o pěstování vinné revy, tzv. na drátěnce, tedy na vysokém vedení. Nový způsob je v kronice prezentován jako hospodárnější způsob pěstování vinné révy, který přináší větší výnosy, přičemž není potřeba tolik pracovních sil. Ihned po vinobraní se tak vše začalo připravovat na postupný přechod na nový způsob. Klučily se meziřádky, zatloukaly se sloupky, natahovaly dráty, zkrátka vše se chystalo na to, aby v roce 1954 mohla celá třetina všech vinic přejít na vysoké vedení. Dolní Dunajovice tak se tak staly první obcí v Československu, kde se hrozny na vysokém vedení pěstovaly. Odtud se pak novinka postupně rozšířila po celé Moravě a dnes už si vinaři jiný způsob výsadby vinohradů snad ani nedokáží představit.
Žně v Dolních Dunajovicích začaly kolem 20. července, sklízela se pšenice, žito i ječmen. Již 15. srpna pak hlásilo JZD ukončení žní a splnění dodávek jak jinak než na 100%.
Jak ČSSS tak JZD se snažily dále rozvíjet svou činnost a v obci tak rostly nové zemědělské budovy. Statky v lednu 1953 uvedly do provozu nově postavený kravín, JZD zase za dva a půl milionů vystavělo kousek za fotbalovým hřištěm skleníky. Byly postaveny tři: rozmnožovací, hangárový a spojovací, jako zázemí tu sloužila pracovna, kotelna a skladiště na uhlí.

Kulturní a společenský život

O kulturním životě v obci se i v roce 1953 dozvídáme jen strohé, statistické informace. Uskutečnilo se celkem 11 celostátních oslav a shromáždění, 9 divadelních představení, 63 přednášek a besed, 3 exkurze, 1 koncert, 2 tělovýchovné podniky, 3 estrády, 17 tanečních zábav, 9 různých kurzů a 3 výstavy. Kulturní byl tedy na velmi slušné úrovni. Nejaktivnějšími pořadateli akcí v Dolních Dunajovicích byly v roce 1953 Československý červený kříž, Socialistický svaz mládeže a divadelní kroužek. Většina kulturních akcí je pak pořádána pod hlavičkou Osvětové besedy, což byla celostátní kulturní organizace, jejichž posláním bylo zajišťovat společenský a kulturní život, udržovat spolkový život a vyvíjením osvětové politicko-výchovné činnosti pečovat o vzdělání a politické uvědomění obyvatel. Dunajovická Osvětová beseda získala místnosti v domě č. 19 na Kostelní ulici, kam se přesunuly její klubovny a také knihovna s 1 800 knihami.
Po osmé se uskutečnily krojované hody, kterých se v tomto roce účastnili stárci Miroslav Svoboda, František Němec, Josef Kydal a jeden neznámý stárek. S nimi se na tanečním parketu představily stárky Božena Kopřivová, Jaroslava Husáková, Štěpánka Bízová a Jana Karlíková.

Život v obci

V roce 1953 se dále pracovalo na modernizaci obce. Byla provedena elektrifikace na ulici U vodárny a opravena kanalizace na ulici Rudé armády. Rozsáhlých úprav se dočkal také dunajovický potok. Byl především vyčištěn, upravily se svodnice povrchových vod a celý potok MNV na konci roku předalo do správy Krajské vodohospodářské službě v Brně. Brigáda čekala na obyvatele ulic Příční, Zahradní a U rybníka, kteří se podíleli na celkové údržbě povrchu komunikací. V srpnu bylo Zdravotní službě předáno nové Zdravotní středisko na ulici Hlavní. Ordinovat tu začal praktický lékař, zubní technik a otevřela se i poradna pro porodní asistentku.
Pozdvižení v obci způsobil 4. dubna požár na stavení Petra Kopřivy v ulici Poštovní. Požár se sice podařilo uhasit, zničil však část střechy a panu Kopřivovi způsobil značnou finanční škodu.

Školství

Zásadní změny se v roce 1953 udály ve školství. Podle nového zákona byla zavedena povinná osmiletá školní docházka. Tato reorganizace měla dopad na existenci dvou škol v Dolních Dunajovicích, tedy národní a střední. Obě školy byly sloučeny do osmileté střední školy, do které 1. září nastoupilo 446 žáků ve 14 třídách. Ve škole kromě ředitele a zástupce učilo dalších 15 učitelů. Nově byla otevřena také školní družina.

 

Poznámka: autor čerpal pouze ze zápisů v místní kronice, je tedy možné, že některé důležité události mohou být opomenuty, neboť nebyly kronikářem shledány jako důležité. Může se jednat především o některé politické události.

Josef Šuba

Zdroj:
Kronika obce Dolní Dunajovice
Wikipedia.org