Dolní Dunajovice v roce 1951

22.03.2011 18:48

autor zápisu v kronice: Maxmilián Janda

Počet obyvatel: 1750
Narození: 64 dětí (28 chlapců, 36 děvčat)
Svatby: 31
Úmrtí: 5 (2 muži do 45 let, 3 děti do 1 roku)
Vystěhovalo se: 92 osob (12 rodin)
Přistěhovalo se: 94 osob

Politika
    Nejvýznamnější politickou událostí roku 1951 v Dolních Dunajovicích bylo zformování nového obecního zastupitelstva, tedy rady a pléna Místního národního výboru (MNV). Po odchodu předsedy MNV Josefa Šnajdra, který získal post na Okresním národním výboru v Mikulově, se předsednické funkce dunajovického MNV ujal František Gevěra. Nejbližšími spolupracovníky nového předsedy byli členové rady MNV, kterými se stali: Albína Bohuslavová, František Gregorovič, Jaroslav Hovězák, Slavko Klímek, Karel Kořínek, Antonín Richlink, Josef Říčka a Matěj Zavrtálek. Rada MNV se v počtu devíti členů (včetně Františka Gevěry) scházela ke svým schůzím každý týden. Pravidelně, jednou za měsíc, zasedalo také plénum MNV, které tvořilo celkem 30 členů.
    Kronikář Janda věnuje poměrně velký prostor dnes už málo známému mocenskopolitickému orgánu, akčnímu výboru Národní fronty (MAV-NF). Tyto výbory vznikaly původně za účelem očisty veřejného života od odpůrců komunistické strany a byly zakládány v obcích, závodech a dalších institucích. Představitelem MAV-NF v Dolních Dunajovicích byl tehdejší ředitel školy Miroslav Klíma. V Dolních Dunajovicích byla roku 1951 činnost výboru NF spíše organizační. „Akční výbor koriguje a usměrňuje činnost masových organisací po stránce kulturní a organisační. Též prověřuje jejich výbory.“ Zorganizoval sběr surovin (sebráno bylo 200 kg železa a litny, 1 kg barevných kovů, 5 kg kostí, 7 kg hader) nebo s pomocí žáků školy prováděl prohlídku polí kvůli hubení mandelinky bramborové, syslů a chroustů. Organizoval také podpisové akce, např. protest proti zrušení Světové odborové federace. Mezi kompetence akčního výboru patřila také organizace oslav prvního Máje a akce, která se v kronice objevuje pod názvem tradiční vinobraní na Pálavě. Devět členů výboru se scházelo každý týden, účast však byla podle kronikáře průměrná.
    Jednou z významných, politicky motivovaných oslav, bylo výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Obcí při té příležitosti proběhla štafeta nesoucí zdravici SSSR. V rámci utužování dělnicko rolnických vztahů, přijela do Dolních Dunajovic brigáda z Brna, jejíž členové pomáhali při podzimním sběru hroznů. Podle zápisu v kronice se jim podařilo nasbírat 70 kg hroznů. V rámci úpravy obce bylo odstraněno několik sborů. Zvýšila se také úroveň služeb v obci, neboť v roce 1951 byly za přispění Odboru žen zřízeny jesle.

Zemědělství
    Největší prostor v kronikářském zápisu roku 1951 je věnován zemědělství. Janda poměrně důkladně popisuje činnost tří organizací: Jednotného zemědělského družstva, Československého státního statku a Družstevního vinařského podniku Mikulov s pobočkou v Dolních Dunajovicích.
    Na základě několika událostí lze konstatovat, že se v roce 1951 dočkalo dunajovické zemědělství výrazného rozvoje. Jednou z těchto událostí bylo dokončení stavby kravína, která byla zahájená 15.11. 1950. 942 hodin na stavbě odpracovali nejen dělníci z ČSSZ Znojmo, ale mnoho brigád zde museli odpracovat členové obecních organizací. Celkově se náklady na stavbu kravína vyšplhaly na 1 450 000 Kčs. Podle údajů v kronice je budova kravína 74,15 m dlouhá a 10,50 m široká. Kravín byl vybaven na tehdejší dobu moderní technikou a 13. září 1951 zde bylo umístěno 91 krav.
    1. ledna 1951 byla založena Strojní traktorová stanice, jejím vedoucím se stal Karel Bartoš. Při svém vzniku družstvo disponovalo pěti traktory a pěti mlátičkami. Postupně stoupl počet traktorů na devět, z toho tři pásové traktory a šest kolových. Výmlat se prováděl na osmi mlátičkách, které však byly ve špatném technickém stavu a jejich opravy dobu mlácení výrazně prodlužovaly. Po ukončení žní dostala Strojní traktorová stanice přiděleno ještě JZD Mušov a výrazně se tak zvětšila plocha, kterou museli zdejší zaměstnanci obdělávat.
    Významnou změnou v zemědělství byl také příjezd reemigrantů z Bulharska, se kterými do dunajovického zemědělství přišlo i 150 nových pracovních sil. Pro ČSSS, do té doby trpící nedostatkem zaměstnanců, se reemigranti stali vítaným rozšířením zaměstnaneckých řad a jejich příchod znamenal také ukončení závislosti na finančně nákladných brigádách.
    Předsedou JZD byl v roce 1951 František Hovězák a društvo mělo 125 členů. Pod JZD spadalo 430 ha půdy a 70 ha vinic. ČSSS vlastnilo 115 ha půdy a 247 ha vinic. V roce 1951 zde pracovalo 250 zaměstnanců. Družstevní vinařský podnik Mikulov s pobočkou v Dolních Dunajovicích vlastnil do roku 1950 20 ha vinic a 12 ha půdy, v roce 1951 však půdu převzalo JZD a vinice ČSSS. Vinařskému podniku tak zůstal jen 1 ha vinic.
    Janda záměrně neuvádí příliš mnoho informací o soukormých zemědělcích, tedy o těch, kteří z nějakého důvodu odmítli vstoupit do JZD. Výjimkou je zmínka o tom, že JZD splnilo všechny dodávky na 100%, zatímco soukromý sektor na 100% vyhověl jen v dodávkách hovězího masa. Je však nutné poznamenat, že ostatní dodávky soukromého sektoru se pohybovaly velmi těsně pod 100% hranicí, přičemž nejhůře si soukomý sektor vedl v dodávkách vepřového masa, kde bylo vyhověno na 76%.
    Rok 1951 byl na základě klimatických podmínek kronikářem označen jako podprůměrný, převážně suchý a bez živelných pohrom. Jedinou výjimkou bylo snad jen dubnové a květnové přemnožení chroustů, kteří napadali zejména ovocné stromy a museli být likvidováni postřiky.

Kulturní a společenský život
    Janda se kulturnímu a společenskému životu v obci věnuje poměrně málo, spíše okrajově. Informace o tanečních zábavách, plesech, či popis lidových tradic a zvyků jako je masopust, dožínky nebo hody v zápisu zcela chybí. Lze se však domnívat, a pamětníci to jistě mohou potvrdit, že se lidé v Dolních Dunajovicích dokázali bavit i v takto těžkých časech, šest let po válce a na počátku neradostných let padesátých.
    Co si tedy lze představit pod pojmem „osvětová činnost“, který Janda používá pro označení kulturního života v obci? V roce 1951 se občané Dolních Dunajovic bavili při oslavě 55 narozenin dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, při které si místní učitelský sbor připravil kulturní vložku. 2. prosince pak zaplněný kinosál sledoval pěvecký koncert, na kterém se vedle pěveckého sdružení SNV Brno-venkov, představili také sólisté tehdejšího Státního divadla Brno, altistka Helena Burianová, tenorista Burja Burjan a spolu s nimi Drahomíra Černocká z brněnské pobočky Československého rozhlasu. Dirigentem byl tehdy významný brněnský profesor a sbormistr Karel Hradil. Jaký ohlas v obci koncert vyvolal z kroniky vyčíst nelze, věta: „Účast občanstva byla hojná.“ však může naznačovat, že bylo vystoupení přijato kladně.
    Jednou z nejdůležitějších kulturních událostí roku 1951 v Dolních Dunajovicích byl vznik divadelního spolku Osvěta. Pod vedením brněnského rodáka a člena divadelní rodiny Eduarda Mertena, sehrál spolek již v roce 1951 pět představení. V kinosále, na nově postaveném jevišti (podle údaje v kronice stálo 125 000 Kčs), měli diváci možnost shlédnout Tylovu hru Paličova dcera, komedii Dům u doktorů, Jiráskovo drama Otec, sovětskou komedii Alexandra V. Suchovo-Kobylina Svatba Krečinského a v prosinci 1951 pak situační komedii Františka Šamberka Palackého třída 27.

Život v obci
    Čilý stavební ruch, započatý již v prvních poválečných letech neutichnul v Dolních Dunajovicích ani v roce 1951. V plném proudu byla tzv. „Celoroční reemigrantská akce,“ která připravovala, respektive zlepšovala podmínky pro reemigranty v obci. V tomto roce byly opraveny dva domy a jedna hospodářská budova, které měly sloužit reemigrantům z Bulharska. Rekonstrukce se dostalo také střechám budovy MNV, domu lékaře, hasičské zbrojnice, hudebního pavilonu na tanečním parketu a částečně opravena byla také střecha kostela. Výrazné rekonstrukce se dočkala i vyhořelá budova bývalé pošty na Hlavní ulici, která se po přestavbě stala sídlem obvodního zdravotního střediska. Někdejší hotel Koruna se po důkladné rekonstrukci stal sídlem MNV. Na místním hřišti pak byla členy TJ Sokol vystavěna zcela nová budova pro šatny a zázemí sportovců.
    Pokračovalo se také s rozšiřováním elektrické sítě, v roce 1951 byla připojena ulice Příční. Některé ulice se dočkaly i veřejného osvětlení. Dostalo se i na údržbu a budování komunikací. Nově vybudovány byly komunikace na ulicích Příční a Poštovní, pomocí buldozerů pak byly upraveny i nejdůležitější polní cesty. „Díky pokrokovosti techniky byla tato práce krásně provedena během jednoho týdne.“ V rámci kompletní rekonstrukce ulice Příční zde byla vybudována kanalizace, čímž se tato ulice zařadila mezi nejupravenější v obci. Významným problémem, kterým se v roce 1951 představitelé obce museli zabývat, byla kanalizace. „Během posledních let nebyla věnována pozornost obecní kanalisaci. Následkem toho je větší část ucpána, takže bude nutno v příštích letech věnovat větší částky peněžní na úpravu kanalisace. (Ing. Klímek Slavko).

Školství
    V roce 1951 fungovaly v obci tři vzdělávací instituce. Národní škola má sedm tříd a navštěvuje ji 220 žáků. Střední škola má šest tříd a 175 žáků, ke kterým se počítají také žáci z Mušova a z Perné. Při střední škole je zřízena školní jídelna, kde se v roce 1951 stravovalo 90 žáků. V mateřské škole je jen jedna třída, kterou navštěvuje 35 dětí.

- JŠ -  

Zdroje:
Kronika obce Dolní Dunajovice, rok 1951
www.cs.wikipedia.org
www.totalita.cz